Milion

Sebastian

• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Cadd9Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Fadd9G/HG/H
  S1:
  Je noc, 

  město v peřinách.  

  Vzhůru 

  jsme jen já a můj strach.  

  Už poznám 

  hodiny bezesný,  

  kdy se zkouším 

  ve svým vlastním bytě sám před sebou skrýt.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9G/H
  B1:
  Jak mi je, když všichni spí, když se mnou bdí jen můj stín, 

  jaký je na nebi stát, pod sebou propast a pád. 

  Jak to, že někdy je víc, nemít vlastně vůbec nic, 

  než věčně děsit se ztrát.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9G
  R1:
  V hlavě mám milion světel, 

  který zhasínám, než nechaj mě spát. 

  Než můžu snít o klidným světě, 

  kde svý noční můry ukolíbám.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Emi7
  M1:
  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9G/HG/H
  S2:
  Je noc, 

  je vše černý či spíš se mi to jen zdá?  

  Zas ten pocit, 

  že jsem ze všech lidí vzhůru jenom já, na vše sám. 

  Noc každá přípravou je k boji, proč se bojím, čas vše zhojí, 

  kosti srostlý, silnější jsou než dřív. 

  Prej se ze dna můžem zvednout a začít dá se víc než jednou, 

  proč jen tomu nikdy neuvěřím.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9G/H
  B1:
  Jak mi je, když všichni spí, když se mnou bdí jen můj stín, 

  jaký je na nebi stát, pod sebou propast a pád. 

  Jak to, že někdy je víc, nemít vlastně vůbec nic, 

  než věčně děsit se ztrát.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9G
  R1:
  V hlavě mám milion světel, 

  který zhasínám, než nechaj mě spát. 

  Než můžu snít o klidným světě, 

  kde svý noční můry ukolíbám.
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Emi7
  M2:
  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Emi7
  M3:
  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 
• Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami7Fadd9Cadd9Emi7Ami
  D1:
  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x-x-x-x x-x-x-x 

  x