Břímě

Petr Kalandra

• GHmiCHmiCGHmiCHmiCGGGGGG
  S1:
  Včera mě spolkl Nazareth,  

  aby dnes vypliv ostatky mý.  

  Celou noc hledám místo,  

  kam složit vlasy šedivý-ý-ý.  

  Hej pane, nechcete mi říct,  

  kde tu můžu složit hlavu svou,  

  ne, řekl a hned zmizel tam  

  za tou velkou bílou budovou.  
• GD/F♯CGD/F♯CCGD/F♯Cadd9D/F♯EmiGDCadd9
  R1:
  Sundej z něj to břímě,  

  a nechtěj za to nic,  

  dědek ať už se nedře, hej, hej, hej,  

  (nandej mi ho) nandej mi ho na záda.  

  x x x x
• HmiCGHmiGCGHmiCGCGHmiGGG
  S2:
  Přes rameno ranec svůj,  

  jak rád bych nějaký místo měl,  

  kam bych se v klidu schoval  

  a na všechno bych zapomněl.  

  V tom vidím Carmen s Ghiou,  

  jak po ulici proti jdou,  

  Carmen, že nemá čas,  

  že si spolu rychle užijou.  
• GD/F♯CGD/F♯CCGD/F♯Cadd9EmiDCadd9GD/F♯
  R2:
  Sundej z nich to břímě,  

  a nechtěj za to nic,  

  holky ať už se nedřou, hej, hej, hej,  

  (nandej mi ho) nandej mi ho na záda. 

  x x x x
• HmiCGGHmiCGHmiCGHmiCGGGG
  S3:
  Když přijdeš k paní Moserové,  

  tam není, co bys řek´,  

  připadáš si jak v automatu  

  ve frontě na párek.  

  Povídá, mladej kmete,  

  a což takhle třeba Nathali,  

  už není právě nejmladší,  

  a tak zůstaň dneska večer s ní.  
• GD/F♯CGD/F♯CCGD/F♯Cadd9GD/F♯EmiDCadd9
  R3:
  Sundej z ní to břímě,  

  a nechtěj za to nic,  

  holka ať už se nedře, hej, hej, hej,  

  (nandej mi ho) nandej mi ho na záda. 

  x x x x
• HmiCGHmiCGHmiCGHmiCGGGGG
  S4:
  Postarší právník mě nakop,  

  a to rovnou do koulí,  

  povídá, já ti cestu ukážu,  

  ale musíš s mým psem ven.  

  Povídám, moment soudče,  

  já jsem taky homo sapiens,  

  Abych si trochu ulehčil,  

  tu ránu jsem mu navrátil.  
• GD/F♯CGD/F♯CCGD/F♯Cadd9EmiDCadd9GD/F♯
  R1:
  Sundej z něj to břímě,  

  a nechtěj za to nic,  

  dědek ať už se nedře, hej, hej, hej,  

  (nandej mi ho) nandej mi ho na záda. 

  x x x x
• GHmiCGGHmiHmiHmiGGCCCGGG
  M:
  xx xx xx xx 

  xx xx xx xx 

  xx xx xx xx 

  xx xx xx xx
• HmiCGGHmiCGHmiCGHmiCGGGG
  S5:
  Na dělový kouli z roku 1835,  

  se vezu někam dolů,  

  je na čase mi závidět.  

  Tak letím mezi vás,  

  pozdravuje vás tamten svět,  

  Že prej se nemusíme vracet,  

  je na čase mi závidět.  
• GD/F♯CGD/F♯CCGD/F♯Cadd9D/F♯EmiDCadd9GD/F♯EmiDCadd9GD/F♯EmiDGC
  R4:
  Sundej ze mě to břímě,  

  a nechtěj za to nic,  

  ať už se nikdy nedřu, hej, hej, hej,  

  (nandej si ho) nandej si ho na záda. 

  x x x x 

  x x x x x 

  x x x x x